Včelařská konference

Karel napsal:

>Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou
>silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější
>proud na krajích.
>
Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp

Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp
........
Je to možné v podstatě pozorovat na každé "rovné" ale "hrbolaté" střeše. Tím myslím ne na vlnité atd.

Na úplně (ideálně) hladké střeše teče voda teoreticky laminárně svisle dolů.
Jakmile jí dáte do cesty překážku, vytvoří obrácené "V" a dojte k distribuci do strany. Pokud ty překážky budou souvislé a rovnoměrné tak se uprostřed dostatečně široké střechy nic neděje. Vody pojede rovnoměrně dolů, jen každá bude řezat zatáčky různým směrem.
Dětská hra (pinball) hřebíčky na desce + kulička (fibonaciho síto) je případ (Model) pro jednu hadici nahoře na hřebenu. Pod hadicí poteče vody nejvíc, ke kraji méně.
Rozmístěním hadic nahoře v pravidelných VELKÝCH intervalech dostanete dole vlnovku tvořenou z oblouků nahoru.
Dalšími hadicemi (v polovině, čtvrtině) nahoře dostanete další vlnovky, a jejich součet se začne uprostřed vyrovnávat jen do mírně vlnité čáry. Dostaečně hustými hadicemi se blížíme rovnoměrnému dešti.

Co se stane na kraji těchto sít? V případě střechy, na jejíž okraje nebude pršet, nerozmístíme na hřebenu hadice, bude vody z okapu ubývat do ztracena.
Pokud nahoře od poslední hadice položíme návětrnou lištu (jak tomo říkají snad klempíři) tak tato část která teče do strany je odražena zpět. To znamená že na kraji by měla být dvojnásobná intenzita proudu a ke středu střechz bud epostupně ubývat. teoreticky stejně rychle, jako by přesahovala nad zastřešenou střechou - tedy nad krajním pásem, který by byl chráněn před deštěm.

Ve výš uvedeném je náhodný stranový (ale většinou symetrický ) pohyb způsobován Hřebíčky = překážkami které rozrážejí vodu do strany. Můžou být až úplně malé (písek na pískované lepence) až jen po nerovnosti a drsnost.

V případě šablon na koso je rozhazování způsobeno dolními hranami šablon. pro změnu je to vrstva obrácených "V" neboli trychtýřů. Pod každým vyůstěním jsou dva jiné, které se dělí o vodu z toho horního. Ale vyjde to stejně. Jako hřebíčky a kulička dělí pravděpodobnost 1/2 na 1/2. teoreticky.

U včel to je jednodušší. pokud se 10% zalétává nalevo a 10% na pravo, a jen o jediný úl, tak si to spočtěte sami. o kolik je krajní silnější. A na čí úkor. kdo se na ně skládá.

Karel
Končím polední siestu a jdu řezat loučky. Ať je co pálit.:-)